Vítejte na stránkách Klubu přírodovědeckého v Brně

Klub přírodovědecký vznikl na popud Jana Kranicha v r. 1904. Oficiálně byl zaregistrován Moravským místodržitelstvím v Brně dne 14. V. 1905 pod č.j. 22489. Stanovy Klubu obsahovaly už tehdy vý­znamné zásady, které můžeme v současné době, po více než sto letech, citovat:

§ 1.
Jméno spolku je: Klub přírodovědecký v Brně. Sídlo své má v Brně. Účelem jeho jest: pěstovati přírodní vědy a šířiti vzdělání přírodovědecké.
§ 2.
Jednací řeč jest česká. Hosté mohou však užívati i jazyku jiného.
§ 3.
Prostředky, jimiž má být účelu dosaženo, jsou:
a) přednášky a rozpravy vědecké i prostonárodní v Brně i mimo ně;
b) přehledné zprávy o rozvoji a pokroku vědecké práce a o nových dílech;
c) pořádání soustavných přehledných vzdělávacích kurzů veřejných;
d) vědecké vycházky a cesty;
e) vydávání zpráv a spisů přírodovědeckých jazykem českým;
f) odborné knihy, sbírky a jiné pomůcky přírodovědecké;
g) zřizování, výměna i prodej sbírek přírodních;
h) podpory hmotné, poskytované ze spolkového jmění nebo ze zvláštních fondův a pěstování přírodovědeckých prací vůbec.

Je pravda, že od doby, kdy byly schváleny první stanovy Klubu, uplynulo více než sto let, ale hlavní zásady činnosti Klubu nadále přetrvávají. Klub přežil mezitím dvě světové války a několik kritických období ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity v Brně. Snad nejhorší období bylo po roce 1948, kdy došlo k rozpuštění všech spolků a také Klub neměl velké naděje na další činnost. Než došlo ke stabilizaci vztahů s Moravským zem­ským muzeem udržoval Klub svou činnost jako zájmový „kroužek“ při Parku oddechu a kultury města Brna.
Současné období má pochopitelně také své problémy. Členská základna po­stupně stárne a příliv nových zájemců stále více ochabuje. Rostoucí nároky na kontakt s členskou základnou vyžadují stále větší výdaje, přitom jsou členské pří­spěvky udržovány stále na přijatelné úrovni. I po sto letech jsou členské příspěvky, v mnoha případech dobrovolně zvýšené, jediným finančním zdrojem.
Další problém je pravděpodobně stejně starý jako Klub. Ve stanovách je sice uvedeno, že má své sídlo v Brně, ale nikdy neměl své vlastní prostory a byl odká­zán právě na spolupráci s nejrůznějšími „cizími“ organizacemi. Představa sestavo­vatelů Stanov byla jistě jiná, jak to dokládá § 17. V něm je řeč o spravování knihovny a vůbec o nemovitém jmění klubovním, dále o přírodních sbírkách a vědeckých pomůckách, o které měl pečovat hospodář Klubu.
Ze stanov jednoznačně vyplývá, že činnost Klubu, jakkoli zaměřená na pří­rodní vědy, měla být významným obohacením českého obyvatelstva ve městě Brně. To, že „hosté mohli užívati i jazyku jiného“ je jistě dokladem tolerance vůči obyvatelstvu jiných národností. protože jednací řeč už tehdy byla česká, měl Klub nepřímo vliv i na rozvoj vlasteneckého cítění na Moravě.

Zdeněk Šeda